Další setkání žáků v rámci projektu V4 se uskutečnilo v maďarském městečku Galgahévíz od čtvrtka 6. 6. 2019 do pondělí 10. 6. 2019.
Ve čtvrtek ráno se sedm žáků z naší školy (Aneta Trávníčková, Nela Lelková, Nela Kratochvílová, Veronika Judová, David Sadloň, Adam Frolo a Ondra Němec) a dvě paní učitelky (Zuzana Klodnerová a Marcela Bartošová) vydaly autobusem do městečka Galgahévíz, které je od Hradce nad Svitavou vzdáleno necelých 450 kilometrů. Po cestě jsme projeli Bratislavou a Budapeští a v cca 16 hodin jsme dojeli do Galgahévízu. V 18 hodin dorazili i další skupiny z Polska, Slovenska a Maďarska. Po večeři jsme odjeli se ubytovat v rekreačním areálu ve vedlejší vesnici. Ubytování bylo pěkné, pokoje měly vlastní koupelnu a kolem budovy byla prostorná zahrada s krytým bazénem, který byl však zavřený.
V pátek dopoledne jsme si vyslechli pana starostu Galgahévízu, který nám představil městečko na videu. Galgahévíz má cca 2800 obyvatel a je to obec podobná Hradci nad Svitavou – dlouhá s domy podél hlavní silnice a řeky. Po prezentaci jsme se všichni vydali na návštěvu Budapešti. Nejprve jsme zastavili ve velkém nákupním centru, protože bez toho by návštěva Budapeště nemohla být, a pak jsme se vydali do centra na oběd. Oběd ve stylu „Sněz, co můžeš“ se setkal s velkým ohlasem – na výběr bylo několik předkrmů, hlavních jídel a zejména zákusků a zmrzliny.
Po obědě jsme navštívili Městský park v Budapešti, kde jsme viděli slavné Muzeum maďarského zemědělství nebo Hrad Vajdahunyad. Pak jsme se přesunuli na Náměstí hrdinů, kde jsme mohli pozorovat sochy významných maďarských historických osobností.
Okolo čtvrté hodiny jsme se přesunuli k maďarskému parlamentu, kde jsme měli zamluvenou prohlídku vnitřních prostor. Po důkladné prohlídce rentgenem jsme se vydali dovnitř do maďarského parlamentu, který byl postaven v roce 1904. Prohlédli jsme si maďarské korunovační klenoty a viděli jsme zasedací místnost dnes již neexistující horní komory parlamentu. Prohlídka trvala asi půl hodiny a poté jsme se vydali zpět do Galgahévízu.
V sobotu jsme měli volnější program. Dopoledne nás čekal turnaj v místní tradiční hře Méta, kterou si všichni velmi oblíbili. Hra byla velmi podobná tradičnímu baseballu, avšak se zjednodušenými pravidly. Odpoledne jsme se byli podívat na místním festivalu maďarských lidových písní a tanců. Obdivovali jsme kroje i taneční vystoupení. Večer jsme si již užívali volné zábavy v ubytovacím zařízení.
V neděli se konal turnaj v házené. Ačkoliv český tým neměl doposud s házenou velké zkušenosti a nakonec se umístil na posledním čtvrtém místě, ostudu naší škole neudělal. Žáci se bili do poslední chvíle a s Maďarskem, které je v házené mistr, dokonce dvakrát vyrovnali. O jeden bod nám uteklo třetí místo. Pohár a medaile si však dovezli všichni.
Odpoledne jsme všichni měli volný čas na odpočinek (dokonce se otevřel i venkovní bazén), protože navečer nás čekala představení prezentací o jednotlivých zemích a po večeři diskotéka. Bylo vidět, jak se všichni účastníci setkání již více poznali, protože na diskotéce již zmizel ostych z prvních dnů a studenti se všichni bavili navzájem.
V pondělí po snídani nastalo loučení. Bylo úžasné vidět, jak si studenti za čtyři dny na sebe zvykli, protože při odjezdu měl nejeden z nich vlhké oči. Pobyt se v Maďarsku velmi vydařil a studentům se nechtělo domů. Odjet jsme ale museli. Zpět do Hradce nad Svitavou jsme dorazili asi v pět hodin.
Podle ohlasů od studentů byl pobyt v Maďarsku zatím ten, který si ze všech setkání V4 nejvíce užili. Navázali nová přátelství, viděli něco z maďarské historie a kultury a zkusili si zahrát házenou. Všichni už se těšíme na poslední V4, které bude v říjnu v Polsku.
